Jan Hamáček

Kouzlo nechtěného?

22. 04. 2008 15:18:11
Nešťastný a později dementovaný výrok prvního náměstka ministryně obrany odkryl několik zajímavých detailů ze zákulisí vyjednávání o americkém radaru. Náměstek Barták v reportáži České televize výslovně spojil vyjednávání o protiraketové obraně s akvizicí dvou středních dopravních letadel i modernizací protivzdušné obrany státu.

Možná šlo o náhodu a přání se v případě pana náměstka stalo otcem myšlenky. Možná konstatoval skutečný stav věci a nyní je za pravdu patřičně peskován. V každém případě si jeho slova zaslouží, aby nezapadla. Přes veškeré snahy Ministerstva obrany změnit smysl vyřčeného bude mít Bartákův výstup negativní dopad uvnitř i vně hranic České republiky. Nota bene v okamžiku, kdy spekulace o výměnném obchodu nechtěně podpořila i slova předsedy bezpečnostní výboru Vidíma o tom, že je nutné využít přístupnosti Američanů a výhodně vyjednávat.

Vyjednávání o radaru a vyjednávání o pomoci s modernizací armády může být formálně odděleno, nicméně i formálně oddělená agenda může být de facto propojená. Rozumná vyjednávací strategie měla totiž již od začátku směřovat spíše k rozšiřování agendy tak, aby byl výsledek přijatelný pro obě strany. Toto rozšiřování agendy musí mít však své meze. Proto bylo nutné přemýšlet o tom, co vlastně potřebujeme a chceme dříve, než až v průběhu vyjednávání.

Za prvé je neseriózní uvažovat o nových požadavcích těsně před uzavřením smlouvy. Navíc by něco podobného bylo i zbytečné. Po masivní kampani české vlády za věc protiraketové obrany v rámci NATO by asi bylo velmi obtížné přesvědčit americký Kongres, že by měl dodávkami letadel či protiletadlových systémů „platit" za umístění radaru. V USA jsou totiž přesvědčeni, že Česká republika o radar vehementně stojí.

Za druhé nelze spojovat nespojitelné. Návrh europoslance Zahradila spojit osud amerického radaru v Brdech s osudem Lisabonské smlouvy je z tohoto hlediska vyslovenou provokací. Lisabonská smlouva nese podpis předsedy vlády Topolánka, proto za její schválení nese premiér osobní zodpovědnost. Zde si ODS žádné podmínky klást nemůže.

A konečně: pominu-li fakt, že ČSSD je zásadně proti umístění radaru na našem území bez předchozího referenda, a zaměřím se jen na obratnost koaliční vlády při bilaterálním vyjednávání s USA, nemohu než konstatovat, že vláda si počíná neobratně a nezodpovědně.

Nezodpovědnost spočívá mimo jiné i v případném přijetí závazku zajistit ochranu radaru v Brdech při vědomí, že Česká republika nemá v současné době k jeho splnění adekvátní prostředky. Polské požadavky o systémy Patriot mají z tohoto úhlu pohledu jistou logiku.

Má-li totiž být výsledkem vyjednávání o radaru ochrana ČR před dosud neexistujícími balistickými raketami, mlhavý příslib vědecké spolupráce, ruští pozorovatelé na našem území a enormní náklady na modernizaci protivzdušné obrany, pak bude opravdu těžké obhájit smlouvu v parlamentu. A na obhajobu před veřejností nelze v této situaci pomýšlet už vůbec.

Autor: Jan Hamáček | karma: 12.40 | přečteno: 1131 ×
Poslední články autora