Vzhledem k tomu, že většina oslavujících by Kosovo nejraději viděla jako součást Albánie, obávám se, že slaven byl z jejich strany pouze jakýsi mezikrok. Jak jsem pochopil, pro některé je to první krok k velké Albánii.
Pravděpodobně i proto radost makedonských Albánců kontrastovala s opatrnou reakcí slovanské většiny. Jakoby Makedonci nesdíleli nadšení většiny amerických a evropských politiků, že nezávislost Kosova bude zásadním příspěvkem ke stabilitě Balkánu. Lidé na ulicích se obávají srbské reakce. Pokud opravdu Bělehrad přeruší Kosovu dodávky elektřiny, pocítí to i v Makedonii, neboť dráty vedou přes Kosovo. I proto oficiální místa v Makedonii vyčkávají. Makedonie navíc předpokládá, že v dubnu dostane pozvánku do NATO a postoj ke Kosovu je v rámci vyjednávání silnou kartou. A členství v NATO je pro Makedonii absolutní prioritou.
Jen čas ukáže, kdo měl pravdu a zda nezávislé Kosovo bylo tím správným řešením. Faktem však je, že jednostranné vyhlášení nezávislosti a následné uznání Republiky Kosovo je další ranou již tak těžce zkoušenému mezinárodnímu právu.